výtvarné umění

Městská divadla pražská otevíráme nejen českému a zahraničnímu divadlu, ale také hudbě, literatuře a výtvarnému umění. Na této stránce vás budeme informovat o probíhajících výstavách a o dílech vizuálních umělců, kteří budou mít v Městských divadlech pražských své výstavy a instalace. 

AKTUÁLNÍ VÝSTAVY

Venuše v krajině snů

Společná výstava Vavřince Vyorala, Anny Huškové a Michaela Jana Bublíka

3. 10. – 20. 12. 2024 v divadle Komedie

V zákoutích divadla Komedie se tentokrát představí tři výtvarníci nejmladší generace. Jejich díla spojuje křehkost a pomíjivost, zobrazování tužeb, a to těch z říše snů, i těch reálných, tělesných. Mlhavý opar surreálných soch Vavřince Vyorala se protíná s ladnými liniemi a zřetelnými konturami ženských těl, doslova se zadírajících pod kůži, na fotografiích Anny Huškové. Tušené motivy, které mohou vyvolat rozmanité evokace vnímatelů, se prolínají s čistě a pevně zobrazeným ženským tělem. Nahota a obnaženost žen je vnitřní i vnější. Stávají se subjekty i objekty, materiálem i božstvem. Rodí a rodí se v krajině: vyplouvají z mramorového obložení divadla, samy stvořeny z hlíny, sádry, pryskyřice, kovu. Svět naší výstavy není ale vyčleněn pouze jim, zahajují ji dva ostří Pozorovatelé Michaela Jana Bublíka a uzavírá majestátní Polyamorf Vavřince Vyorala. Svět se tak stává téměř úplným.
Lenka Dombrovská, programová kurátorka divadla Komedie

Vavřinec Vyoral studoval ateliér Socha 1 na AVU, kde byl do třetího ročníku jeho pedagogem Lukáš Rittstein, jenž ho inspiroval a výrazně utvářel jeho umělecký projev. V současné době studuje ateliér figurálního sochařství a medaile pod vedením Vojtěcha Míči. Ve své tvorbě kombinuje klasické a moderní techniky. Pracuje především se sádrou, kovem, dřevem, betonem či pryskyřicí, ale také s 3D-tiskem a novými/moderními technologiemi. Skrze ně vyjadřuje svou vizi a posouvá hranice mezi formou a abstrakcí.

Anna Hušková studuje na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v ateliéru Nová média u Vladimíra Merty. Ve své tvorbě se pohybuje mezi různorodými médii – pracuje s objektem, fotografií, videoartem a performancí. V její tvorbě hraje zásadní roli tělesnost. Zajímá se jak o vnější podobu těla, tak o to, co se skrývá uvnitř. Symbolem, který v návaznosti na toto téma často zobrazuje, je vejce – nebo kokon, které ve své celistvosti a křehkosti skrývá střípky něčeho tajemného, co čeká na vylíhnutí – podobně jako naše tělesná schránka.

Michael Jan Bublík absolvoval obor řezbářství a produktový design na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od roku 2019 studuje v ateliéru sochařství pod vedením Lukáše Rittsteina a Michala Cimaly na AVU. Vizualita jeho sochařského díla je založena na využití tradičních – dřevo, kov, vosk, keramika a hlína – i odpadových nebo nalezených materiálů, které začleňuje do svých soch a objektů. Vědomě ve svém díle tematizuje nedokončenost a deformaci, pohyb a živost.

Výtvarníci o propojení svých děl řekli: „Vtahujeme diváky do světa, kde se sny a skutečnost proplétají a vytvářejí členitou krajinu imaginace. V tomto prostoru přebývají ženy, které jsou zhmotněním tužeb, fantazií a pohledů, které se rodí ve snové říši Morfea, boha snů. Každá z vystavených Venuší představuje jiný přístup k ženské postavě. Některé jsou zpodobněny v celé své smyslnosti, jiné jako vysněné bytosti, které se vymykají konvenčnímu vnímání reality. Přítomen je také Morfeus, a to jako neviditelný pozorovatel, který si tyto Venuše vysnil a obklopil se jimi ve své říši.“

Scénické krajiny

Jitka Mikolášková a Sára Svobodová

6. 4. 2024 - 30. 6. 2024 ve foyer divadle Komedie

Malířka Jitka Mikolášková a sochařka Sára Svobodová vystaví v divadle Komedie tvorbu, která se vyznačuje realistickým zobrazováním přírody – flóry i fauny –, jež je ovšem často narušována netradiční, výraznou barevností a dramatičností. Nejedná se o provokaci, ale dodávání dalších významů – Jitka ve svých krajinomalbách vytváří světelné aury, opary, které vypadají snově, mají však i silně znepokojující – až environmentální – akcenty. Sochy Sáry nepostrádají hravost a humor a také víceznačnost, interpretační pole je zde rozlehlé. V Komedii tentokrát potkáte výtvarná díla, která jsou humorná, groteskní, niterná a tragická.
Lenka Dombrovská, programová kurátorka divadla Komedie

Jitka Mikolášková (* 1995) je absolventka ateliéru Malířství IV (u Martina Mainera a Marka Meduny) na Akademii výtvarných umění v Praze. Její práce zahrnuje převážně krajinomalbu s důrazem na atmosféru prostředí, scéničnost, včetně figurativních výjevů, což má znázorňovat aktivní účastníky děje, již stojí v kontrastu k okolnímu pasivnímu prostředí. Ve své tvorbě se vrací ve vzpomínkách do dětství na chalupu a její okolí, kde pozorovala nejrůznější světelné jevy neznámého charakteru. Zajímá ji dualita mezi světlem a temnotou, což interpretuje jako duchovní obraz krajiny a jako paradoxní sepětí strachu a naděje.

Sára Svobodová (* 1996) absolvovala sochařství v ateliéru Lukáše Rittsteina na Akademii výtvarných umění v Praze. Vystudovala SUPŠ sv. Anežky České v Českém Krumlově – obor kamenosochařství, kde od roku 2015 vystavuje na Vánočních slavnostech svůj debut sochu medvěda. Její předešlá studia na AVU se ubírala k restaurování kamene, ale časem změnila obor na moderní sochařství. Ve své aktuální sochařské tvorbě se Sára zajímá o zvířecí tématiku, dále o podobnosti mezi zvířetem a člověkem – ať už tělesné či povahové.

Na hranici skutečnosti

Lea Drozdová a Ema Auri

15. 12. 2023 - 31. 3. 2024 ve foyer divadle Komedie

Vernisáž výstavy obrazů a kreseb Ley Drozdové a porcelánových objektů Emy Auri. "Díla obou umělkyň spojují především výrazná barevnost, hra s měkkostí i ostrostí tvarů a (ne)konkrétnost, což nabízí možnosti vzrušující subjektivní interpretace. Ema Auri v Komedii vystavuje „pichlavé objekty“ ze série Synesthesis, v nichž lze vidět zástupce rostlinné i živočišné říše. Lea Drozdová představuje malby a kresby, na kterých se prolíná i protíná svět skutečný a nereálný či snový. V jejím díle nalézáme něhu i děsivou expresi," říká o výstavě kurátorka Lenka Dombrovská.

Lea Drozdová (*1999) studuje v ateliéru malby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Ve své tvorbě experimentuje s možnostmi lazurní vrstvené malby, kterou konfrontuje akcenty pastózní malby. Tento střet je zároveň odrazem zdánlivého rozporu mezi snem a realitou, což je podstatným tématem jejího díla. Stylizované figury jsou na jejích obrazech vystavovány téměř konkrétním situacím a malířka se snaží zachytit, jak se nitro zračí v mimice i v gestice.

Ema Auri (*1999) studuje v ateliéru keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dvakrát spolupracovala s Uměleckoprůmyslovým muzeem Moravské galerie v Brně. Ve své tvorbě téměř výhradně pracuje s porcelánem. Klade důraz na procesuálnost a specifika materiálu, zkoumá jeho vlastnosti a hranice, experimentuje a vymýšlí vlastní techniky. Inspiraci nejčastěji nachází v historické keramice. Zajímá se o její dobové vnímání a přesah do současnosti.

Mapa duše a anatomie krajiny

Výstava obrazů Kláry Sedlo

4. 10. – 10. 12. 2023 ve foyer divadle Komedie

Výstava prezentuje dílo Kláry Sedlo za poslední dva roky. Má tři tematické části – sny a podvědomí, tajemné krajiny a teatralitu. Všechny se prolínají, jsou v nich používány podobná symbolika, bizarnost, nadsázka i humor. Díla spojuje smysl pro vyprávění příběhů, malířka totiž zachycuje i vymýšlí situace, vztahy, emoce, které diváky lákají k interpretacím a domýšlení významů. Ve světě obrazů Kláry Sedlo potkáte velká i malá témata, světýlka i záře, sladké sny i noční můry, račte vstoupit!

Klára Sedlo (*1993) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 2014–2018 studovala malbu v ateliéru Michaela Rittsteina, 2018–2020 v ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Je finalistkou BBA Artist Prize 2019 (Německo) a Mostyn Open 21 (Velká Británie). Pravidelně vystavuje u nás i v zahraničí.. 

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

Tušené krajiny a dějiny

Výstava soch a objektů Lindy Wrong a obrazů Alžběty Rajchlové

1. 12. 2022 – 18. 4. 2023

V tvorbě Lindy Wrong a Alžběty Rajchlové nalézáme množství dráždivých motivů z fauny a flóry. Svět, kterým se zabývají, je minulý či bájný a exotický. Jejich dílo lze označit jako ekologické, jelikož je výsostně zajímá prostředí, v němž žijeme, nezpodobňují ho ovšem realisticky. Naopak, v jejich díle cítíme tajemství, nebezpečí, uměleckou nadsázku a vědomí, že nikdy není možné vyjádřit vše. Křehkost a zamlženost Alžbětiných obrazů se mísí s divokostí a teatrálností Lindiných soch a objektů. Můžete se tak projít smrkovým lesem vzpomínek i prosekat džunglí plnou tvorů a symbolů. 


Linda Wrong (*1989) absolvovala ateliér sochařství u Lukáše Rittsteina, během studií na Akademii výtvarných umění navštěvovala také ateliér Monumentální tvorby Jiřího Příhody a ateliér Intermédia II Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského. Mezi lety 2011-2016 studovala v Ústí nad Labem v ateliéru Jiřího Kovandy. Vystavovala v Čechách, Německu, Polsku, Indonésii a na Ukrajině. V současné době studuje doktorát na AVU a ve svém výzkumu se zabývá materiály a uhlíkovou stopou v současném sochařství. „Jedním z mých témat je zkoumání nové estetické svobody technologicky vyspělých a inovativních materiálů v postavení interpretačního pole sochařského objektu. Jsem ráda, že světlo světa spatřily například objekty z keramické pěny a recyklovaného plastu,“ říká Linda Wrong. 

Alžběta Rajchlová (*1999) studuje od roku 2018 na Akademii výtvarných umění. Tři roky navštěvovala ateliér malby III Josefa Bolfa, nyní druhým rokem navštěvuje ateliér malby II nejprve pod vedením Vladimíra Skrepla a v současnosti Adély Součkové. Absolvovala bakalářské studium na katedře výchovné dramatiky na DAMU. O své tvorbě prozradila: “Zajímají mě místa, kterými procházíme, jako kódy emocionálního prožitku prostředí. Moje současné obrazy jsou především pocitovými mapami různých míst. Představují snahu zachytit barvou, tvarem, linií něco z abstraktní vzpomínky na konkrétní prostředí.”

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

PRÁCE

Výstava obrazů Leoše Suchana

9. 9. – 30. 11. 2022 v divadle Komedie

Malíř Leoš Suchan vystavuje v Komedii obrazy vytvořené za poslední rok. Jeho olejomalby se vyznačují neobvykle pestrými náměty. V horních patrech je divák udivován díly, na kterých zachytil ladnost tvarů, rozmanitost i barevnost předmětů zcela všedních, dokonce i pro většinu z nás zbytečných a rozhodně ne estetických. Vnímatel ovšem musí na obraz upřít více než jen letmý pohled, aby rozeznal pravý stav ztvárněných věcí. V dolním foyer je vystaven především cyklus pláten (jenž dal název výstavě) na kterých Suchan realisticky zachycuje dělníky při těžké práci. I zde malíř použil prvky abstrakce, jež přinášejí do nám známého světa, který umíme interpretovat, tajemství a jinou realitu.

Lenka Dombrovská

programová kurátorka Komedie

Leoš Suchan (*1989) je absolventem ateliérů malířství prof. Zdeňka Berana a prof. Michaela Rittsteina na pražské AVU. Ohniskem jeho tvorby jsou olejomalby, na kterých můžeme snoubí pečlivost realistické malby s vícevýznamovostí abstrakce.

ROZCESTÍ EROTIKY A SPIRITUALITY

Výstava soch Kateřiny Komm a obrazů Michala Nagypála

25. 2. - 16. 6. 2022 v divadle Komedie

Práci obou umělců spojuje inspirace minulostí a symboličnost. Tematicky se jejich tvorba pohybuje na vzrušující škále od tělesnosti a erotiky k nadpřirozenu a duchovnu. Sochařka Kateřina Komm (*1990) a malíř Michal Nagypál (*1992) si jako inspiraci pro mnohá svá díla vybírají archetypální a ikonické artefakty – tedy díla prověřená časem, díla starých mistrů. Tvorba obou mladých umělců vyniká přesným a zručným zpracováním, v jistém směru realistickým. Témata a motivy ovšem posunem v zobrazení nabývají nový náboj a svěží souvislosti. 

Michal až bezohledně zpodobňuje dnešní, postmoderní, vtipné, vulgární i iritující skutečnosti. Kateřininy sochy, malé i ty v „nadživotní“ velikosti, si uchovávají nostalgickou něhu a křehkost, jakoby si - skrze svou tvůrkyni - byly vědomy pomíjivosti. Dalším zřetelným kontrastem v tvorbě obou umělců je barevnost. Obrazy hýří sytými, „vitrážovitými“ barvami, sochařka využívá především přírodní a přirozenou barvu materiálů, jen tu tam decentně použije písmo či ornament, který k sobě poutá o to větší pozornost. 
Možnosti mnoha interpretací, které jdou ruku v ruce s uměleckou zkušeností vnímatele, jsou nespornou kvalitou děl obou tvůrců. Všechny tyto spojnice a kontrasty umocňuje zasazení do prostoru kavárny a foyer divadla Komedie. Tedy do místa, kde se každý den setkává a střetává běžný život s iluzí a fantazií.

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

BOŽSKÁ TRAGIKOMEDIE

Výstava obrazů Markéty Kolářové a soch Nikoly Emmy Ryšavé

15. 10. 2021 – 16. 1. 2022 v Komedii

Výstava Božská tragikomedie otevírá svět magický a fantazijní, někdy i groteskní či bláznivý. Diváci se během poutě po divadle Komedie mohou nechat vtáhnout do sugestivních děl a ocitnout se v ráji, očistci i pekle. U obou autorek je patrný zájem o mytologii, biblická témata i křesťanské umění, který stavějí do kontrastu se zpracováním děl. Dílo výtvarnic spojuje také téma transformace lidské figury. Jejich postavy často procházejí vnitřním bojem a sdělení se k divákům dostává pomocí řeči těl, použitých artefaktů či působením barev. Diváci spatří vtipné, bizarní až děsivé deformace, které vyjadřují úzkost a strastiplné pocity z doby, kdy se člověk vypořádává se samotou, a také imaginativní svět, do něhož mohou na chvíli uniknout, nebudou-li se bát.

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

Nikola Emma Ryšavá (* 1990) je absolventka ateliéru Sochařství I. na pražské AVU. Její dílo zahrnuje plejádu neskutečných, často antropomorfních postav, někdy groteskních, jindy strašidelných. Sochy se nacházejí na pomezí mezi fikcí a realitou a často také balancují mezi pohádkou a hororem. Její torba je inspirována vlastními zkušenostmi, stejně jako mytologií, sny a smrtí.

Markéta Kolářová (* 1993) je absolventka ateliéru Malba III. na pražské AVU. Pro její tvorbu je typické uvolněné malířské podání, figury i krajinné motivy jsou abstrahovány do dynamických, gesticky formovaných tvarů a rozostřených, mlžnatých útvarů. Výchozí je pro ni tělesná i emocionální zkušenost. Maluje spontánně, bez předchozích skic, díky čemuž si její obrazy uchovávají energii aktuálního kreativního nasazení.

VÝSTAVA KOMEDIE VLASTY BURIANA

Výstava Komedie Vlasty Buriana vznikla ke dvěma příležitostem – 90. výročí otevření dnešního divadla Komedie a 130. výročí narození Vlasty Buriana.

Abychom i touto výstavou navázali na předchozí progresivní divadelní éry, rozhodli jsme se nedívat pouze zpět a oslovili jsme pět mladých umělců, aby v prostorách Komedie vystavili díla s tématy žert, satira, ironie a divadlo. Většina jejich prací vznikla speciálně pro tuto výstavu. V první části (situované především do obou pater kavárny) uvidíte KOMEDII, která může být veselá, směšná i tragická. Vystavují zde: Patrik Adamec, Tereza Bartůňková, Dorothea Hofmeisterová, Andrea Malinová a Michal Nagypál. 
Sestupem do dolních prostor dojdete až k divadelním začátkům Komedie. Druhou část výstavy totiž tvoří materiály z archivů. Cestou po mramorovém schodišti si tak můžete prohlédnout fotografie a nahlédnout do programů ze všech významných ér divadla či si přečíst časopisy, které některá zdejší divadelní uskupení vydávala. Ve druhém podzemním foyer pak můžete spatřit výtvarně nápadité plakáty Vlasty Buriana z dob, kdy byl v tomto divadle prvním principálem patnáct let.
Výstava bude veřejnosti zpřístupněna po předchozí domluvě s kurátorkou divadla Komedie Lenkou Dombrovskou (lenka.dombrovska@m-d-p.cz), či půl hodiny před začátkem představení.

ELENA PECENOVÁ: PŘENOS

Když je uvnitř, co bývá venku…

Na šesti oknech zavřené kavárny divadla Komedie můžete do konce dubna 2021 vidět kresby Eleny Pecenové. Název cyklu Přenos v první řadě asociuje současnou pandemickou situaci, má však spíše být vstupem venkovní – graffitové – tvorby do prostoru vnitřního. (Některé kresby přímo na tagy odkazují.) Z vandalství se stává dekorace, z exhibicionismu umělecké dílo. Kresby Elen mají velice křehký život, jelikož jsou vytvořeny z vnitřní strany výlohy křídou – kdyby byly vně, za chvíli by jistě neexistovaly, ať už zásahem přírodním, či lidským.

Nejintimnější rovinou instalace je pak fotografie autorky, jež předvádí další možný význam přenosu. Snímek je umístěn v jedné z kreseb a při letmém pohledu není téměř viditelný. Je dobré se tedy v pasáži Vlasty Buriana na malou chvíli zastavit a přemýšlet nad tím, co má být uvnitř a co venku.

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

Elena Pecenová (*1994) působí převážně v Praze, kde studuje na Akademii výtvarných umění obor Intermédia II. V současnosti vede s Lubošem Svobodou Psí víno (digitální kurátorovaná platforma pro současnou poezii). Vystavovala například v Kasselu či v New Yorku.

V+W NA SCÉNU! 

Ve foyer divadla ABC se můžete těšit na výstavu s názvem V+W na scénu!, která vznikla k příležitosti 90. výročí Osvobozeného divadla. K vidění jsou grafiky a plakáty od Adolfa Hoffmeistra, Toyen nebo Františka Zelenky.

V ulici V Jámě je dodnes k vidění na fasádě jednoho z domů reklama zvoucí k návštěvě Osvobozeného divadla. Karikatura kreslená rukou Adolfa Hoffmeistera zpodobňuje postavy Jiřího Voskovce a Jana Wericha, legendární autorskou dvojici, která před 90-ti lety začala psát divadelní historii podzemí paláce U Nováků, dnešního divadla ABC.

U PRAMENE

Výstava obrazů Ivany Mrázkové proběhla od 24. ledna 2020 do 22. března 2020 v divadle Komedie

Pro výstavu v našem mramorovém divadle jsme s malířkou Ivanou Mrázkovou vybraly rozměrné i malé olejomalby, na kterých zachycuje klidnou a rozbouřenou, temnou a jiskřivou, zmrzlou i valící se vodu. Tento nezkrotný živel, realisticky – někdy až impresionisticky – zobrazený, vytváří k divadelnímu prostoru kontrast, někdy však s jeho zdmi nečekaně splyne v uklidňující symbióze.

Lenka Dombrovská

programová kurátorka divadla Komedie

Ivana Mrázková (*14. 5. 1995 Havlíčkův Brod) vystudovala grafický design na Střední umělecké škole Jihlava a nyní dokončuje studium malby na Akademii výtvarných umění v Praze. O své tvorbě prozradila: „Obraz poskytuje jedinečnou možnost vyjádření, podává výpovědi o autorovi i námětu, který zobrazuje, a hraje významnou roli v mezilidské komunikaci a vzájemném sdílení. Barvy nahrazují slova a pomáhají nám pojmout, poznat a procítit ten neuchopitelný svět kolem nás i v nás. Když člověk navštíví nějakou oblast, neodnáší si pouze vizuální vzpomínku na to, co viděl, ale prožitek a specifičnost místa se do něj zapíše v několika dalších rovinách, přičemž ovlivní a prohloubí jeho vnímání. Naše těla i ostatní živé formy se tvoří ve vzájemné propojenosti se Zemí, a tudíž jsou podmíněny jejím zákonitostem. Její procesy formují a ovlivňují naše bytí, stejně jako i my utváříme podobu přírody. Touha poznat a spatřit spletitost a celistvost těchto forem je základním puzením tvorby.“


DIVADLO A REVOLUCE

Výstava proběhla od 17. listopadu 2019 do 17. ledna 2020 v divadle Komedie

Výstavou chceme připomenout úlohu kultury při formování demokratické opozice v období před rokem 1989 a zejména pak divadel během sametové revoluce. Události vysoké politiky se z jevišť pod pozlacenými portály, zkušeben a zakouřených šaten záhy přenesly jinam, role divadla proto zůstává dnes trochu opomenuta. Podstatou revoluce je přitom pohyb v celé společnosti – pohyb, který v listopadu 1989 rozpoutali divadelníci a studenti.

Výstava představuje výběrový průřez scénami, kudy se revoluce v listopadových a prosincových dnech roku 1989 ubírala, a to na ose Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Brno, Olomouc, Ostrava. Doplňují ji dobové artefakty, plakáty, dokumenty a především obraz Petra Nikla. Jeho dílo Narození kočky pochází z roku 1987, kdy také vznikla skupina Tvrdohlaví, kterou založil s Františkem Skálou, Čestmírem Suškou, Jaroslavem Rónou, Jiřím Davidem, Zdeňkem Lhotským, Stanislavem Divišem, Michalem Gabrielem, Stefanem Milkovem a Václavem Marhoulem. Tuto skupinu můžeme chápat jako uměleckou předzvěst uvolňujícího se ovzduší.

Výstava Divadlo a revoluce vznikla ve spolupráci Institutu umění – Divadelního ústavu a Městských divadel pražských, exponáty ve vitrínách shromáždil a zapůjčil Libor Vodička a obraz v kavárně autor Petr Nikl.

TĚSNĚ POD MRAKY

Od 14. září 2019 v divadle Komedie

V sobotu 14. září bude v divadle Komedie uveden projekt Těsně pod mraky. Koná se v celém prostoru divadla a propojuje několik uměleckých disciplín. Vernisáž výtvarníků Petra Švolby a Aleše Zapletala se prolne s koncertem herečky a zpěvačky Dany Markové a dvojice Terezor (Myko & Spok). Jejich elektrobalady vycházejí z české poezie – především z textů Anice Jenski a Jana Borny. Koncert doprovodí světelný design od Lukáše Dřevjaného z vizuální skupiny lunchmeat. 

Petr Švolba (*1985) absolvoval Ateliér sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity a stáž na belgické école supérieure des Arts Saint Luc Liege. Ve své tvorbě se soustředí na ohledávání a tematizování vztahů městského a venkovského prostředí, civilizace a přírody.

Aleš Zapletal (*1990) studoval na brněnské Fakultě výtvarných umění a pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kterou dokončil v roce 2016 v ateliéru Jiřího Davida. Ve své převážně malířské tvorbě kritickým způsobem propojuje rozdílné kulturní a historické kontexty.

Miroslav horníček 100 let

Od září 2018 do června 2019 v horním foyer divadla ABC
10. listopadu 2018 by oslavil 100. narozeniny český divadelní a filmový herec, režisér, spisovatel, ale také uznávaný výtvarník a fotograf Miroslav Horníček. Výstavou, která vznikla u příležitosti tohoto významného jubilea, vzdávají Městská divadla pražská hold tomuto velkému umělci, neboť jsou to právě jejich jeviště, na kterých Miroslav Horníček sekundoval Janu Werichovi a pro která později sám psal a režíroval.

tomáš bambušek - Za stodolou se rozběhni

Od 4. května do 22. června 2019 v prostorách divadla Komedie

Tam, kde zastavěné území volně přechází v otevřenou krajinu. Za stodolou. Tak tam se rozeběhni. Neotáčej se a upaluj. Přeskoč plůtek, vyhni se krocanovi, nenakopni slunečnici. Utíkáš třešňovým sadem, přeskakuješ ohradníky, šustíš v kopřivách. Vstříc horizontu. Zastav se, vydechni, rozhlédni se. Dívej se. Díváš se. Vidíš.

Kresby terezy kovandové

Od poloviny března do konce dubna 2019 ve foyer divadla Komedie
Tereza Kovandová (*1992). Během studia grafiky na VOŠ Václava Hollara dostala příležitost ilustrovat časopis. Od té doby se nabídky kupily a zpečetily tak její výtvarnickou budoucnost. K časopisům přibyla další tvorba – stolní hry, dětské knihy, plakáty i návrhy tetování. K vysněnému povolání ilustrátorky se díky studiu na Filmové akademii múzických umění přidalo stejné nadšení pro animaci a tvorbu storyboardů. V současné době putuje její bakalářský film Krvavé pohádky po světových festivalech. Na francouzském festivalu Court Mais Bon získaly Cenu publika.

David Cajthaml a Michal Nagypál 

Od prosince 2018 do března 2019 ve foyer divadla Komedie
Společnou výstavu v prostorách divadla Komedie budou mít výtvarníci dvou generací. Oba se vyznačují magickými a filosofickými díly, v nichž nechybí nadsázka a humor. Vystaveny budou obrazy, sochy, grafika, keramika i umělecké milostné dopisy. Po vernisáži proběhne koncert dua David Cajthaml (zpěv a basová kytara) a Johanka Pastorová (bicí). Možná se připojí i Michal Nagypál s foukací harmonikou. Oba umělci jsou totiž renesančními muži...

Josefína Jonášová 

V říjnu 2018 v divadle Komedie
Sochařka, malířka a houslistka Josefína Jonášová (1986) absolvovala sochařský ateliér Jaroslava Róny na Akademii výtvarných umění. Za svou diplomovou práci obdržela v roce 2013 cenu rektora za nejlepší absolventský počin. V roce 2016 získala cenu XV. ročníku přehlídky současného výtvarného umění Art Prague.