„Tato inscenace mohla vzniknout jedině v divadle Teatr Pantomimy. Díky mimořádnému umu i vnitřní disciplíně umělců se stírá rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Každý z nás se může stát obětním darem. Těla hrají v této inscenaci důležitější roli než slova, ať už vyřčená nebo promítnutá na zadní stěnu. Umělci jsou dlouhé chvíle nehybně strnulí, často se pohybují jakoby ne ze své vůle a jen tehdy, když musí. Jsou to těla v područí cizích sil, snad zla.“
…
„Smrt je v tomto mimořádném performativním projektu nakonec překonána a poražena krásou! Dobré umění dokáže nadchnout a pomáhá přežít. Inscenaci S večerem přichází tíseň rozhodně musíte vidět a slyšet, a především ji musíte zažít!“
Mirosław Kocur: O stávání se sebou (Teatralny.pl)


„Małgorzata Wdowik se svým souborem vytvořila vynikající a neobyčejnou senzuální inscenaci, která se silně otiskne do paměti. Ačkoli je zde důležitý sám text, síla této inscenace spočívá v maximálním nasycení slova vědomým i nevědomým konáním, které vytváří často surrealisté výjevy, jež na dlouho uváznou v divákově podvědomí. Zřejmě není lepší cesta, jak oživit postavy z Rijneveldovy sněžící koule a ukázat nám, jak se my sami, živí a vcelku normální lidé, v důsledku tragédie měníme ve voskové figuríny, figurky z laciné tretky, jež může Bůh či osud libovolněkrát zasypat umělým sněhem neštěstí. Nemluvě o ceně, jakou za to platí naše děti ponechané samy sobě. S večerem přichází tíseň není „příjemná“ a „fajn“ inscenace, ale každý by ji rozhodně měl vidět. Pro vlastní dobro!“

Tomasz Domagała: V Rijneveldově sněžící kouli – o inscenaci S večerem přichází tíseň v rež. Małgorzaty Wdowik z vratislavského Teatru Pantomimy (Domagalasiekultury.pl)
 

• Nejlepší scénografie: Aleksandr Prowaliński, Jan Baszak
• Nejlepší vedlejší ženská role: Urszula Kuśnierz