Kontexty
Mé vzpomínky na Sáru
To se musíme vrátit do roku 1954, kdy jsem nastoupila do Československého souboru písní a tanců. Tady jsem se poprvé setkala se Zdenou Salivarovou, které se říkalo Sára, což vzniklo ze zkratky Sali(varová)...
Číst dále
NECHTE ZPÍVAT HONZLOVOU
„Útlou knihu s názvem Honzlová jsem znala už jako dítě, vídávala jsem ji v knihovně své pratety. Ale nikdy jsem se do ní nezačetla. Prateta byla sběratelkou biografií slavných herců. Myslela jsem si, že Honzlová je nezáživným životopisem nějaké zapomenuté herečky. A přehlížela jsem ji také proto, že na přebalu knihy byla vyvedena hlava dívky, která má zavázané oči a je rámována snopy obilí zatíženými srpem a kladivem. Výjev mi napovídal, že jde o nějakou socialisticko-realistickou „slátaninu“. Že by to s obsahem románu mohlo být přesně naopak, mě vůbec nenapadlo." Přečtěte si osobní reflexi Marie Novákové, dramaturgyně inscenace Honzlová.
Číst dále
Proč Honzlová?
Jakto, že zná Honzlovou od Zdeny Salivarové tak málo lidí? Je to dílo, které zůstalo ve stínu jejích generačních souputníků, ať už se jedná o jejího manžela Josefa Škvoreckého nebo Milana Kunderu? Více se dozvíte v článku z Moderního divadla.
Číst dále