Nina Horáková aktuálně hraje v deseti inscenacích Městských divadel pražských, ztvárňuje role v titulech činoherních i hudebních, proto jsme si povídaly především o šíři jejího hereckého rejstříku.
Eva Jiřikovská porušuje nepsané pravidlo současného českého divadla, že muži jsou autory scén a ženy se stávají kostýmními výtvarnicemi. A potvrzuje nepotvrzenou teorii, proč tomu tak bývá – je velice empatická a klidná, tedy umí trpělivě a přesvědčivě vysvětlovat hercům, proč je nutné mít paruku, a ujišťovat je, že jim ten kostým sluší… Navrhla kostýmy i scénu pro desítky inscenací (jen v Městských divadlech pražských je to výprava k Neviditelnému, Yermě a pohybovému projektu Riders) a v rozhovoru vysvětluje, proč je to pro ni příjemnější a přínosnější práce. Dotkly jsme se ale také intimnějších a citlivějších témat.
Hru Prasklej svět napsal Roland Schimmelpfennig už v roce 2018. Jeden z nejhranějších německých dramatiků vydával v tomto období jeden text za druhým, všechny na zakázku významných divadel – ostatně i tato hra vznikla na zadání Residenztheater v Mnichově.
Pokud v českém současném tanci existuje soubor ztělesňující silný směr fyzického divadla, které diváky i interprety systematicky provádí temnotami lidské duše a zahrnuje vyčerpávajícími výkony, je to bezpochyby Lenka Vagnerová & Company.
Co znamenalo a obnášelo být ženou v Athénách v 5. století př. n. l.? I o tom je naše Iokasté.
Rozhovor s choreografkou Lenkou Vagnerovou o tvorbě a životě, desetiletém výročí souboru Lenka Vagnerová & Company a inscenaci Riders, která navazuje na první projekt s názvem Jezdci.
Právě vychází další číslo našeho časopisu Moderní divadlo. Co všechno se v něm dočtete?
Rozhovor o inscenaci vytvořené studenty DAMU a studentkami, které kvůli válce přijely do Prahy z divadelních škol v Charkově, Kyjevě a ve Lvově. Odpovídal člen dramaturgicko-režijního týmu Karol Filo.
Rozhovor s hudebním skladatelem a autorem hudby k intimní opeře Tak tiše až - Slavomírem Hořínkou.